Vstřebatelnost

Obvykle platí, jestliže doplněk stravy opravdu zabere, tak je to zapříčiněno nedostatkem dané látky v těle. To většinou poznáme po měsíci od začátku užívání daného doplňku stravy.

Dle odborníků je jedním ze zásadních kritérií kvality, vstřebatelnost obsahu doplňku stravy tzv. biologická využitelnost. Spotřebitel chce také platit za to, co se mu do organismu vstřebá nikoliv za to, co vyloučí močí.

Biologická využitelnost neboli také biologická dostupnost vyjadřuje, jaký podíl aktivní látky přestoupil do tzv. systémové cirkulace (tělního oběhu). Ideální stav nastává, když je biologická dostupnost rovna 1. V tomhle předpokladu se do tělního oběhu vstřebalo 100 % účinné látky a nic se nevyloučilo.

Jelikož technologie na vstřebatelnost látky není levná, tak výrobce doplňků stravy určuje dle vstřebatelnosti cenu výrobku.
Na druhou stranu u většiny doplňků stravy neplatí, že vyšší dávkování zvyšuje vstřebávání. Typickým příkladem je vitamin C, který je rozváděn krví po těle a působí v jednotlivých tkáních a orgánech. Jeho transport je limitován jeho biologickou dostupností, protože do krve se dostane jen 14mg vitaminu C na 1ml krevní plazmy a zbytek je vylučován močí z těla (Mach, 2012).

Působení doplňků stravy je také vázáno na dobu, kdy ho užíváme. U většiny doplňků stravy je důležité dodržet denní dobu užívání. Některé doplňky se užívají ráno, večer, před jídlem, po jídle nebo během jídla. Tím se zaručí větší vstřebatelnost a účinnost doplňku stravy.